Friday 6 May 2011

MENGAPA HARUS BERSEDIH

MENGAPA HARUS BERSEDIH


SEDANGKAN SEDIH ITU ADALAH SIFAT MANUSIA
DATANG DAN PERGI DALAM KEHIDUPAN KITA
MANUSIA TIDAK AKAN LARI DARI PERASAAN SEDIH

SEDIH, SUKA, DUKA, BAHAGIA DAN DERITA
MERUPAKAN SUNNATULLAH DALAM KEHIDUPAN
BUKAN NAMANYA MANUSIA JIKA TIADA
PERASAAN SEDIH

MENGAPA HARUS BERSEDIH


SEDANGKAN SEDIH ITU TIDAK AKAN
MEMBAWA KEPADA KEHANCURAN
LEBIH BAIK KITA MENJADIKAN SEDIH ITU
UNTUK MENGHAMBAKAN DIRI KEPADA ALLAH S.W.T…

MENGAPA HARUS BERSEDIH


BUKANKAH HIDUP INI PENUH DENGAN PERJUANGAN
BUKANKAH HIDUP INI PENUH DENGAN JALAN PENYELESAINNYA
HIDUP DI DUNIA MEMANG PENUH DENGAN MASALAH
JIKA KITA TIDAK BERDEPAN DENGAN MASALAH
KITA TIDAK AKAN MEMATANGKAN JIWA
KITA TIDAK AKAN MENSYUKURI NIKMATNYA CIPTAAN TUHAN
KITA TIDAK AKAN MERASA AKAL MEMATANGKAN KITA
SEHARUSNYA KITA BERSYUKUR KERNA DIBERI DUGAAN,
SEHARUSNYA KITA MERASA SENANG TUHAN INGAT PADA HAMBANYA

JANGAN BERSEDIH UNTUK SELAMA-LAMANYA.......


KITA HARUS BERSEDIH,
KITA HARUS BERDUKACITA,
APABILA KITA TIDAK DAPAT
MEMPERTAHANKAN KEIMANAN KITA


KITA HARUS BERSEDIH
KEHILANGAN KEIMANAN
IMAN ITU AMAT BERHARGA
MALAH IMAN LEBIH BERHARGA DARI MUTIARA
IMAN ADALAH HIDUP KITA
TANPA IMAN
SIAPA KITA DI SISI ALLAH SWT 
TANPA IMAN
DI MANA LETAKNYA KITA SEBAGAI HAMBA ALLAH.
SEDIHLAH KITA SEBAGAI HAMBANYA
BILA KITA KEHILANGAN IMAN KITA….

JANGAN BERSEDIH UNTUK SELAMA-LAMANYA.......

(RASULULLAH SAW BERSABDA: “ DI AKHIR ZAMAN NANTI ADA ORANG YANG BERIMAN DIWAKTU PAGI NAMUN KUFUR DI WAKTU PETANG, DAN ADA ORANG BERIMAN DI WAKTU PETANG, KUFUR DIWAKTU PAGI,”)




CINTA

CINTA TIDAK PERLU DIUNGKAP
IA HADIR BILA PERLU
IA HADIR BILA TIDAK DIPERLUKAN
IA HADIR BILA KITA KECEWA
IA HADIR BILA KITA BAHAGIA

MENGAPAI

Aku ingin mengapai awan
Aku ingin mengapai bintang
Aku ingin mengapai bulan
Aku ingin mengapai matahari
Aku ingin mengapai n trus mengapai


Namun ku terleka
Tanganku belum sempurna sifat-sifatnya
Kerana aku Cuma manusia biasa
Yang tak bisa mengapai 
yang hakikatnya kebenaran
dari sebuah kehidupan

Aku telah merelakan segala-galanya
Namun mengapa aku ingin menoleh lagi
Pada setiap duri-duri yang telah lama ku tinggalkan
mengapa sekarang aku ingin mengenggamnya kembali

aku ingin mengapai hatimu
aku ingin mengapai wajahmu
aku ingin mengapai cintamu
aku ingn mengapai janjimu
namun ku terleka
tanganku belum sempurna sifat-sifatnya
kerna aku bukannya para nabi

aku telah merelakan segala-galanya
pada ketentuanNya
lalu mengapa perlu aku menangis
pada setiap dugaan yang mendatang 

sedangkan itu hanya
segenggam duka yang terbeku dalam liku-liku kehidupan
suratan yang bertandang bukannya mainan tidur
kerna yang pasti itu adalah realiti
bukannya sandiwara